úterý 7. června 2011

Prázdniny se blíží

Prázdiny se blíží, v práci přecházíme z punku na systém, takže zatímco si škrkám dny, kdy se se mnou nemůže počítat, páč mám něco s plánu, začínám se nemálo těšit. Na totok:

MFFF Karlovy Vary

Těším se na Vary. Na město. Kdosi z mého okolí prohlásil, že Vary sou supr město, kam člověk musí alespoň jednou do roka, jinak mu chybí. Já nebyla ve Varech dva roky (nebo ještě dýl? Předposlední Fresh Film Fest, než to zkurvili a přesunuli do Prahy) a chybí mi jak sviň.
Thermal, akce ve Starých lázních. Škoda zavřené hospody Rotte Berlin... Parožím ověšená restaurace Diana úplně na kopci, křivolaké uličky postavené v terénu, krásné baráky (doufám, že ještě nespravili staré kino, divadlo nebo co to vlastně bylo), ten sudeťácky německý odér, tak se u nás na Moravě nestaví a nikdy nestavělo... Azbuka...
Třináctého pramene, Bechera, už sem sice přepitá, ale město má atmošku jak kráva, nehledě na to, že mám na něj samé dobré vzpomínky a milion historek v zásobě.

Na velkém festivalu jsem ještě nebyla, tak jsem zvědavá, každý na to pěje samou chválu. Navíc letos předsedá porotě István Szabó. Ikdyby nenatočil nic než Mefista - mimochodem jeden z nejlepších filmů všech dob - (a celou tu trilogii), furt to bude týpek. Zrestaurovaná Marketa Lazarová - když už sme u těch nejlepších filmů, tak suveréně nejlepší český film všech dob - taky není věc, na kterou by se člověk s klidným srdcem vybodl.
Akorát prej vypadnout na víkend, to je totiž přervané, páč celebrity z Prahy se jedou vyfotit do společenských magazínů. Ale to já už budu stejně na Pohodě.


A na tomhle baráku si navíc pamatuju svůj úplně první zhlédnutý mapping, říkám, samé dobré vzpomínky!




Pohoda

Kažodoročně řeším festivalové dilema Rock for People vs. Pohoda. Rozhodování nechávám vždy na poslední chvíli a čekám na hlavní headlinery. Poslední dva roky vyhrál RfP, Arctic Monkeys se mi totiž tehdy točili v mp stoji neustále a loňské Muse doteď považuju za nejlepší koncert mého dosavadního života. Na Pohodu nikdy nezbyly finance (a když náhodou zbyly, nějaká dobrá duše mě o ně obrala).

Letos je Hradec úplně v háji, emo a jím říznuté kytary zřejmě frčí víc, než sem si myslela.

Když jsem se na začátku roku dozvěděla, že Pulp (které sem asi tři měsíce před tím po hrozně dlouhé době zase vytáhla a strávila s nima několik týdnů v kuse) dělají reunion, měla sem radost, hledala velké fesťáky v okolí kde hrajou (našla sem cosi u balkánu, snad Chorvatsko nebo něco takového to bylo) a vlastně mě ani nenapadlo, že by je mohl někdo dovězt k nám.
Miluju ty stavy euforie, kdy na internetu pročítáte novinky a najednou zjistíte, že kapela, kterou prostě musíte vidět, bude na festu, kam se už nějaké čtyři roky chystáte, ale furt vám to nevychází.



Colours Of Ostrava

Toho se fakt bojím, invaze hipíků. Já tam totiž jedu na The Horrors (doufám, že nebudou hrát novou desku, singl je hrozný. Chci energii první desky a psychadelii druhé) a Grindermana (je to čupr a jenom díky tomu bylo poslední album The Bad Seeds tak dobré). Tady není pro barvy, šátky, čaje a optimismus místo.

Jiná barva než černá není přístupná, do petky místo vody whisky. S Cavem bych si hrozně ráda dala panáka, ale on by na mě byl určitě zlý. Snad si alespoň ještě neoholil knír...




Letní filmová škola Uherské Hradiště

I kdyby tragače padaly, lámala se sedmá pečeť a nastávala by apokalypsa, stačilo by Bohu říct:"Ještě chvilku, prosím, počkej, vždyť je filmovka!". Od nějakých čtrnácti, kdy jsem byla akreditovaná poprvé, jsem stihla nadívat spoustu filmů a nasbírat spoustu filmožroutských kontaktů, se kterýma se potkávám většinou právě a pouze jen jedinkrát do roka v Hradišti.

Letos k nám dojede třeba Kosturica (btw hrozně bych někdy chtěla jet na ten jeho filmový festival v horách v zimě ve sněhu) aj s kapelou, takže bude pořádná hépačka.
Nebo Kaurismäki má dojet. Ten slavnější, Aki.

Rumunský film bude. Rozhodně to nebudou filmy, na které člověk bude mít možnost jít během roku třikrát týdně do kina. Takže na Kozí roh, co se mi už nějaký pátek válí na hadru asi počkám pkně na 35 mm, teda jestli ho budou hrát, jakože se mi to teď nechce hledat...
A Billy Wilder! Toho bezmezně miluju. Snad během jeho retrospektivy konečně nenatrefím na film, který by nebyl dokonalý.

Taky se těším na večerní pártošky na Míru (nohy budou bolet a to fest), večírky v divadelním stanu a rumy v A2. Že prej neofišl lfš večírky v Čiči baru (otevření comming soon) naproti kulturáku, kde bych snad jeden večer měla hrát i já.

Jo a pro hradišťáky: jestli od někoho zase uslyším, jak filmovka je rok od roku horší, jak to stojí za hovno a kdesi cosi, a pak se dozvím, že ste seděli v pátek (jako každý jiný pátek) s těma samýma lidma v té samé hospodě mimo festivalové dění, házím cihlu. Jaké si to uděláš, takové to máš.




Off festival

Na totok su zvědavá. Vzhledem k tomu, že by před mým stěhováním do Krakowa měla proběhnout nějaká aklimatizace, s největší pravděpodobností vyrážím na Off do Katowic.

Hrajou tam třeba Ariel Pink's Haunted Graffitti, což je věc, která mě momentálně baví ze všeho nejvíc. Drogy lezou z každého taktu, každá písnička je úplně jinačí.
Pak se ještě na Yacht těším. Ti sou sice na Creepy Teepee, ale to se kryje s filmovkou a jinak tam nic moc není.
Nějak podle těchto dvou kapel hipsterovatím, ale to se podá...
Třeba se to podá díky Primal Scream?






Tož tak!